3.11. 2005 Rafty na Nilu
Tak to máme za sebou a bylo to super!! Opravdu jsme si to užili. Nebezpečné to není, dělají to pro turisty a byl tam například s náma i jeden americký pilot, který neuměl plavat. Ráno si pro nás cestovka přijela do kempu a odvezla na snídani do Backpackers, vajíčka, toustový chleba, marmoška, ananas, meloun…a pak hurá k vodě. Tam nám vše vysvětlili, ukázali a rozdělili do tří raftů. Pak už jenom vlny. První nás jen trochu rozhoupali a ošplíchli a další už byl stupeň číslo pět. Šestka už je nesjízdná, dlužno ovšem dodat, že tady se stupnice určuje spíše dle výšky vody a ne v závislosti na obtížnosti. Celkem bez kamenů, hodně vody a i když
jsme se otočili tak nás proud a vesta vynesli v pořádku na hladinu a ven z peřejí. Gajda po nás ani nic nevyžadoval, tudíž se mohl obejít i bez naší pomoci, o nějakém přitahování špičky nebylo ani řeči. Místo nás tam mohli sedět pytle cementu a sjeli by jsme to také:) Cestou byl i obídek v podobě ananasů. Slunce pařilo, krokodýli nikde a záchod daleko, tak jsme do vody skákali celkem často. Najeli jsme 31 km, kolem ostrůvků, na břehu byla převážně kukuřice. Na závěr ná čekala peřej, na které se každý s jisotou vyklopí. My jsme ji sice napoprvé projeli, ale náš gajda netrefil tu správnou vlnu a tak jsme si vynesli raft( černoušek za nás) a napodruhé už jsme tam byli. Rána, plavky na 
kotnících pár doušků Nilu, hukot, raft nade mnou a šup, byli jsme z toho venku. Gajda Tim, běloch z Kampaly, který studoval FTVS v Británii ,byl konečně spokojen. Na břehu už na nás čekal raut, tak jsme se mastňácky přejedli a hladové děti koukali okolo:( Káča si v ČR vykupuje později svědomí příspěvkem na charitu. Na zpáteční cestě ještě zmokneme na korbě náklaďáku . Večer si opět užijeme, byl to hezký den s pěkným začátkem i koncem. Video s rafty na nás ovšem nečeká, střihač má problémy, řekl bych že se opil a vymlouvá se na výpadek proudu.
4.11.2005 Jinja – Kampala – Murchinson Falls
Během noci se na některých začínali projevovat následky požívání vody z Nilu a stali se z nich rychlí nočné běžci na krátkou vzdálenost. Dopoledne jsme koupili od cestovky video a jeli do padesát kilometrů vzdálené Kampaly, hlavního města Ugandy. Dvouhodinový rozchod nám stačil jak na prohlídku centra, tak i na oběd. Parlament byl reprezentativní zatímco národní divadlo byla omšelá stavba z padesátých let. Pak byl ještě po cestě vidět národní stadión a ten byl ohromný. 
V divadle byl chudý program, převážně filmové festivaly, které pořádá British Council nebo frantíci s belgičanama, občas místní folklór. Hned za divadlem je trh se suvenýri, spousta šachů a dřevěné figurky. Zašel jsem si na internet 2O min 5OO uší. Kampala působí dojmem rozvíjejícího se města, nové domy a navštívili jsme i nákupní středisko západního typu. Je otázkou, jestli toto se dá považovat za pokrok. Následkem návštěvy supermarketu jsme přijeli do Murchinson NP po šesté hodině a nechtěli nás pustit dovnitř. Po hodině telefonátů a Pepovím známostem nás pustili i se skupinovou slevou 250 USD/14 lidí plus autobus. Podmínkou bylo přespání v prvním kempu za branou, kde také hned za svitu čelovek stavíme stany.
Náhledy fotografií ze složky Jinja a rafty
